Cesta na Olymp #10

Další týden tréninku na Volkswagen Marathon Prague je za mnou a já jsem šťastná jako blecha. Odběhala jsem všechny tréninky a mému tělu to vůbec nevadilo, ba noapak si všechny tréninkové jednotky užívalo na maximum. Co se stalo? 

Když jsem po svém návratu z USA začala znovu běhat, věděla jsem, že budu mít spoustu práce, abych se dostala k mému vysněnému času na svém 1. maratonu – 3 hodiny 30 minut. Nikdy jsem maraton neběžela, ale zvědavost, co se dá s tělem udělat za 5 měsíců, byla silnější než já. Terka (trenérka) mi v jedné zprávě psala, že to bude bolet, ale že nemožné to není. Ať počkám do ledna, že uvidím změnu. A ejhle, je tu leden a já musím říct, že ta dřina se vyplácí.

Pravidelně píšu, jak mi intervaly nebaví, jak se musím přemlouvat, abych se zvedla z gauče a šla si je odběhat. Raději bych dala 30km ze startu, než tohle. Jenže minulý týden tomu bylo trochu jinak. Celý prosinec jsem se trápila, ale trápení, jako by mě tenhle týden opustilo. Intervaly, tempové běhy a všechno, co jsem měla naplánované, šlo tak nějak lehce.

Kde vidím úspěch té změny?

  • odlehčení stravy – Od 1. ledna jsem opět najela na normální (rozuměj bezpšeničný jídelníček). 1. ledna jsem dokonce zkusila detoxikační den ve formě zeleninových šťáv. Najednou jsem před sebou netáhla dvě kila bramborového salátu, který jsem kolikrát málem snědla dvakrát.
  • úseky – Intervaly jsou fakt stále peklo. To mi nikdo nerozmluví. Co mi ale asi hodně pomáhá jsou ony výklusy mezi rychlými úseky. Nejsou nikterak dlouhé, ale mám čas se nadechnout a nabrat síly. A je jedno, že tenhle “výklus” je v tempu 5:30. Prostě vidím, že to jde a to mě žene dopředu. Když jsem včera měla běžet v tempu 4.15 po dobu 1 minuty, přišlo mi to docela pohodové!
  • podpora rodiny – Přes vánoční svátky jsme si všichni naordinovali volno. Já pracovala jen na tom nejnutnějším, Marco vůbec a Viky si odbyla doslova dva úkoly během několika minut. Takže byl čas na to, aby se mnou občas vyrazili. A to je právě to, co mi hodně pomáhalo. I přes to, že když běhám sama, tak se dokážu držet stanoveného tempa, ale jejich přítomnost a to, že přede mnou jede někdo na kole (Viky tedy většinou někde za mnou) funguje jako výjev oslíka  a mrkve zavěšené mu před nosem. V tu chvíli nějak přepínám a běžím, aniž bych přemýšlela o tempu a jde mi to fakt lehce. Vypadá to tedy, že víkendy budeme trávit společně – já při běhu, minimálně Marco na kole.
  • natrénováno? – No, a v neposlední řadě se už konečně musí projevit to, že mám trochu natrénováno. Prostě intervaly, kopce a celé to tréninkové kolečko opravdu musí být vidět. Jsem z toho nadšená. Stále mám v hlavě červený majáček, že ještě nejsem zdaleka u konce. Ale vidět první vlaštovky stojí za to.

Co na to Terka?

“Naozaj WOOOW. Naozaj to bežíš úplne skvele, ide to zlepšuješ sa. Z tej 15-tky som milo velmi milo prekvapená že si ju šla tempom 5:00 na km. Za tento týžden dostávaš 10 bodov z 10-tich. Keď to bude takto ďalej pokračovať to bude skevelý čas. K ostatným behom ti moc nemám čo povedať ides to presne podľa plánu. Bodaj by každý môj zverenec behal takto ako ty.”

A teď už chybí jen plán na tento týden. Čtvrtek bude asi nejhorší v tomto týdnu, ale těším se.

Pondělí 4.1.

Běh Mattoni FreeRun – 5-10 km (regenerační běh)

Úterý 5.1.

FARTLEK: 12km – 920 m PP (klus na pokles srdeční frekvence); 80 m SPRINT (co nejrychleji, pěkně zvedat kolena, natáhnout krok); dohromady tedy 12 x 80m rychle

Výklus: 2 km rege tempo (klidně i tempem 6:30-7.00, aby se pěkně vytřásly nohy)

CELKEM: 14KM

Středa 6.1.

Free (plávání?)

Čtvrtek 7.1.

Rozklus: 1 km úplně pomalu

21,1 km PP (je to něco podobného jako ta 15-tka, co jsem šla minulý týden, ale tentokrát si dám půlmaraton, pokud se budeš cítit dobře, můžeš klidně na doraz, a pokud to bude i na 17 km v pohodě, klidně přidej).

Výklus: 1 km

CELKEM: 23,1 km

Pátek 8.1.

Free

OBJEM ZA TÝDEN: 42,1-47,1 KM

Sobota 9.1. + Neděle 10.1. 

Mattoni FreeRun soustředění

 

Categories:

VÝZVA, ZÁVODY

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *