Sportisimo Půl Maraton Praha 2015 je za dveřmi a určitě se mezi vámi najde spousta nováčků, kteří řeší, zda-li jsou na něj připraveni, co a kdy jíst, nebo třeba je prostě nevíte, co od závodu čekat. A pro vás jsem napsala tento článek. Možná nebude tak odborný, jak jste zvyklí z jiných serverů, ale od toho tady nejsem. Nabízím vám svůj lajcký pohled, jak se z toho nezbláznit.

To jak se různé závody dostávají masově mezi lidi, vzrůstá i nabídka různých odborných rad, což mnohé spíš mate. Nechci nikomu tedy lézt do zelí, ale raději poradím z vlastní zkušenosti a pokusím se pohladit po duši a mnohé z vás uklidnit, že to nevyžaduje vysokou dávku znalostí.

Ano, běžet takový závod s sebou opravdu nese jistou dávku nervozity a já myslím, že je to zcela normální. Vaše nervozita ale opadne s prvními uběhnutými kilometry a vy budete pociťovat euforii, protože fandící diváci vás nenechají chladnými. Já radím, hlídejte se vlastní tempo a nenechte se na startu strhnout ostatními běžci. Já sama jsem loni běžela prvních 10 kilometrů v opravdu konverzačním tempu. A když píšu konverzačním, tak to myslím vážně. Oněch 10 kilometrů jsem totiž prokecala se svým klientem, až pak jsem usoudila, že tohle tempo je pro mně pomalé a já mám energie na mnohem víc.

První rada tedy zní: nepřepalte začátek a síly si rozvrhněte pocitově. Nenechte se strhnout davem, dejte na svůj rozum.

Hodně lidí také řeší, co před závodem a v průběhu závodu jíst. No, zcela otevřeně, já jedla úplně normálně jako vždycky. Je sice hezké, že lidi radí jezte tohle nebo tamto, ale vy sami víte, co s vámi vaše strava dělá. Proč tedy pokoušet svůj osud, když vím, že moje pravidelné ranní vločky mi na běh bohatě stačí. Relativně mě zasytí, dodají energii a nezpůsobí mi jakékoliv žaludeční potíže. Během dopoledne ale už jezte střídměji a raději si chutě schovejte na dobu po závodě.


Moje druhá rada tedy zní: Snězte před během to, na co jste zvyklí bez zbytečných výčitek a o čem víte, že vám při běhu nic neudělá. To ale neznamená, že máte sežrat svíčkovou se 6ti nebo do sebe nacpat párek v rohlíku na Staromáku.

A teď k samotnému závodu. Co se pití týče, radím raději na každé občerstvovačce alespoň smočit rty. Nemusíte se napít tak, aby vám voda kuňkala v břiše, ale malý doušek vody vás skvěle osvěží. Samozřejmě opět je tu téma zvyku. Pokud jste tedy zvyklí hodně pít, tak i v průběhu závodu se napijte a nebojte se toho. S odběhanými kilometry bych vodu vyměnila za ionťák, který kromě minerálů doplní i trochu sacharidů. A pak je tu možnost dát si jídlo, tedy kus banánu. Zde si to musíte rozmyslet vy sami. Já osobně nejím. Během kousání a polykání ztrácím dech a tím se víc unavuji. Nemluvě, že se bojím, že bych se pozvracela.

RC

To je on, s ním jsem dala své první běžecké závody vůbec a u půlky s ním půlku prokecala 😀

Co s sebou? Doporučuji hroznový cukr. Já sama si ho u 1/2 maratonu preventivně beru jeden na každém 5. kilometru a nechávám si ho rozpustit na jazyku. Mně to funguje a na vyšších kilometrech cítím opravdu skoro okamžitě přísun energie. Případně si vemte datle nebo další rychlé cukry.

Co se gelů týče nemám s nimi problém – už jsem vyzkoušela a letos si určitě také vezmu. Pokud cítíte, že vám chybí energie, je to fakt super a je to jak kdyby vám někdo něco střelil. Nicméně nezapomeňte se prodejce zeptat, jestli se jedná o gel s rychlým nástupem nebo s postupným uvolňováním a podle toho včas dávkujte. Značku gelu po mně nechtějte. Sama jsem používala ty od USN, ale přestali je vyrábět a s těmi novými, které anoncovali v posledním buletinu, nemám ještě zkušenost. Ale dnes budu objednávat, tak případně můžu napsat, jak to vidím.


Moje třetí rada: v průběhu běhu neexperimentovat. Toitoiky jsou sice po cestě rozmístěné, ale za tu časovou ztrátu to nestojí. Experimentovat radím jen v případě, že máte kachní žaludek stejně jako já a své tělo znáte jako své boty!

Nicméně těmi gely jsem se dostala k jedné skupině a tou jsou suplementy jako takové. Jak už jsem výše psala, nic jiného než USN nepoužívám. Takže za mně to budou BCAA před a po běhu ve formě tablet. Zkusila jsem i prášek, ale mně ta sladká chuť prostě při cvičení nesedí. A další, co si 100% vezmu jsou spalovače od stejné značky. Vzhledem k tomu, že jsou na bázi kofeinu, i oni vám nahrnou energii do žil, to už mám také vyzkoušené.

Po samotném doběhu nezapomeňte doplnit tekutiny a samozřejmě sacharidy. Sacharidy nejlépe okamžitě, s bílkovinami (tedy proteiny) počkejte tak hodinu.

Čtvrtá rada se týká bot: boty nazujte ty, které máte pěkně prošláplé a víte, že vás nikde netlačí. Neriskovala bych běžet v botách koupených na poslední chvíli jen, abych vypadala dostatečně kůl.

Pátá a poslední rada: nebojte se závodu a užijte si ho. Nikdo vám nevezme ten pocit, že jste těch 21,0975 km dali. Proběhnutí cílem je stejně euforické na 125. místě stejně jako pro běžce na posledním místě. Hlavně pokud máte dostatečně naběháno, opravdu se není čeho bát a možná si dáte posledních půl kilometru sprint stejně jako já loni.

Takže běhounci, moc se na vás těším a hlavně vám chci říct, že vám všem do jednoho držím palce. Nenervujte se a opravdu si závod užijte. Sami v cíli uvidíte, že být první není všechno, ale pokoření vlastní malosti je to, co nás později vždy žene kupředu a postaví na start dalšího závodu!!!

Sdílet na Facebooku

Dej o tomhle článku vědět i svým přátelům na Facebooku.