Jak jste si u mě na fb mohli všimnout, měla jsem na testování elektrokolo od Ski and Bike Kunratice Apache XYXY. U prvního příspěvku, kde jsem se s kolem pochlubila, se strhla obrovská debata. Našla se spousta těch, kteří se tomu vysmáli, ale překvapilo mě, že se našlo i dost jedinců, kteří se podělili se svými pozitivními zkušenostmi. Já sama jsem úplně nevěděla, kam se zařadit, ale po testu tohohle „apače“ už vím, že to není jen kolo pro starší a pokročilé.
Myslím si, že spousta lidí, kteří e-kolo nevyzkoušeli, jej vnímá jako motorku. Tedy něco, co jede úplně samo. Ale ono to tak není. Ono to za vás nic neodjede – když nešlapete, prostě nejedete. Jen vám to přidá jistou akceleraci.
Abych se přiznala, nenajezdila jsem na něm tolik, kolik bych chtěla. Totiž mít doma jen jedno elektrické kolo je docela k ničemu. Zkoušeli jsme s Marcem párkrát vyjet společně, ale když ten druhý za vámi šlape jako ďas, funí jako parní lokomotiva a stejně mu to nejede ani z poloviny, co vám, tak to prostě dříve či později vzdáte.
(Poznámka pro milovníky rodinné pohody: Marco šlapající za mnou. „Verunko, klidně si to zkus, já Tě dojedu!“ „Ne, Marco. Tak jedeme spolu. To je blbý!“ „Ne, fakt, klidně to zkus, já dorazím.“ „Tak, jo. Díky. Počkám u rybníka.“ Vzdálenost k rybníku cca 700m. Dorazivší vypruzenej Marco. „Woe, takhle to nemá cenu. To si na ty projížďky jezdi sama!!!“)
Ale jedno ráno jsem se přeci jen vyjela sama a od té doby fakt lituju, že nebylo víc příležitostí. Ono totiž opravdu celou jeho krásu poznáte až na delších trasách. Nebudeme si lhát, ano, není to tak náročné, jako normální kolo. Když si zvolíte velký výkon elektro motoru, tak se samozřejmě nemusíte ani zpotit. Ale ať chcete nebo ne, do kopců stejně musíte zabrat. A dokonce odválám i můj prvotní názor, že na tomhle e-kole zadek nebolí. Bolí!
Schválně jsem si vybrala trasu, kde budou kopce a kde bude hlavně terén, i když silnicím jsem se úplně vyhnout nedokázala. Na silnici z kopce jsem dokázala jet až 44km/hod. Ale opět říkám, musela jsem k tomu i šlapat. A to pořádně! Co mě ale bavilo, tak byl terén. Ty lesní cesty, kdy jsem se snažila v jakési rychlosti přejíždět (bože, ano, zkoušela jsem jezdit rychle na cestách, kde nebylo ani živáčka) různé výmoly, kořeny a skákala do výšky (asi 10 cm 😀 )… Najednou jsem zase byla mladá holka, co na kole nejede jako paní starostová a pořád neokřikuje své dítě „ke kraji!“. Tady asi přišlo i na ten nápad, že příště bych ráda otestovala od Ski and Bike Kunratice nějaké kolo na single traily. Bahno, které jsem si ten den přivezla i na obličeji, mi říkalo: „Jo, teď jsi cyklista!“ 😀
Co se týče kopců, tam to samozřejmě bylo super. Na elektrokole vyjedete skoro všechny a docela lehce. A kde ne, tak můžete při chůzi použít i automatickou dopomoc. Bohužel o té jsem nevěděla, a tak jsem takový pěkný hodně terénovitý krpálek musela vytlačit a to nebylo nic příjemného. Ono to kolo totiž samo o sobě dost váží a tlačit ho přes všechny ty kořeny v úzkém kanálku mě stálo dost sil.
Do technických specifikací se moc pouštět nebudu, ale povím vám něco z ženského pohledu
Motor tohoto kola má dojezd 100 km. Což na takovou pěknou vyjížďku za krásami okolí bohatě stačí. Bohužel jsem nestihla poslední 60 km výlet, abych zjistila, jak moc se baterka vybíjí, když fakt motor používáte naplno právě při delších vzdálenostech a hodně kopcovitém terénu. Ale z těch kratších jsem odpozorovala, že do těch kopců baterka samozřejmě ubývá rychleji.
Velikost kol, ani značku přehazovačky neřeším. Buď mi prostě jde šlapat, nebo si přehodím – ale jako ženská „běhna“ nevidím ve funkčnosti jednotlivých značek rozdíl. Co jsem ale ocenila, byla řídítka. Na svém kole mám klasická kulatá, tady byla takto rozšířená, která se velmi dobře držela a mě z nich nebolely dlaně.
Co jsme tak nějak společně ocenili s Marcem, tak byly suprově odpružené vidlice, které jste buď samozřejmě mohli povolit nebo utáhnout. Díky nim jsem se právě ani v tom terénu necítila jak naklepaný řízek.
Závěrem
Elektrokolo je podle mě super věc a to nejen pro starší a pokročilé. E-kolo může k pohybu dostat i lidi, kteří by se jinak k pohybu nepřinutili. Nicméně ani zdraví jedinci nad ním nemusí protáčet panenky. Vemte si páry, kde manžel sportovec jede na výkon a vezme na takovou svižnou projížďku manželku, která zrovna sportovním duchem neoplývá, ale chce držet s partnerem tempo. V tu chvíli je e-kolo výhrou pro oba.
Zároveň si i myslím, že díky elektrokolu se člověk dostane i na místa, kam by si netroufl na obyčejném kole dojet. A snad mi dáte za pravdu, že vzít takové kolo je lepší, než se na takové výlety nechat dovézt autem nebo autobusem. Stejně tak to platí i o cestách do práce. Jo, a na příště už máme vybrané další kolo. Tentokrát bez motůrku.
