Spolu se změnami na webu jsem se rozhodla, že občas nasdílím i články dalších běžců. Ráda totiž poslouchám zážitky ze závodů, na které se nedostanu, nebo ze závodů, které přesahují mé ambice. A tak tady máte článek od Petra Wendlera z nedávného závodu LEKI JEŠTĚD WINTER – RUNNING WEEKEND. Možná to pomůže i vám, co se chystáte příští víkend na Lysou.
Autor: Petr Wendler
Jak už bývá zvykem, druhý lednový víkend patří Ještěd běžcům přihlášených na LEKI JEŠTĚD WINTER – RUNNING WEEKEND. Pro letošní rok se organizátoři „vyřádili“ a již ke klasické Ještěd 24 přidali i další trasy o délkách 10km/21km/42km. Rozhodl jsem si spravit chuť, po ne zcela vydařeném prosincovém WINTER SKYRACE a registroval jsem se na legendární 24-hodinové kroužení po okruhu 10,5 km s převýšením 650 m+. Oproti minulému roku jsem si uvědomil, že když tom mám pokazit, tak jedině sobě, a tak jsem start ve dvojici zavrhl. Jelikož jsem hobby běžec, z hlavy jsem vypustil jakýkoliv pódiový výsledek, to mile rád přenechám Aleši Sedlákovi a jemu podobným a stanovil si svůj cíl, který byl původně deset kol. Bohužel k dietě, kterou jsem musel týden před závody dodržet, se má laťka v počtu kol snížila na číslo osm.
Ještěd nám připravil ideální sněhové podmínky, takže nesmeky nebo hřebovky nebyl základ, ale povinnost. Teplota klesla dost pod bod mrazu tak, že tekutiny ve flaskách se často měnily v led. Jako suplementy jsem použil iontový nápoj od Flow a energy gely od Edgar. Hlava nastavená, tělo částečně taky a mohlo si jít na věc.
První kolo něco kolem dvou hodin. To byl plán, který vyšel. Udržet konstantní tempo a bude to brnkačka. Jenže…..Ke konci kola druhého se ozval pořádný „hlaďák“ a jako bonus pichlavá bolest v okolí pravého nártu, převážně při běhu po rovince nebo mírného seběhu. Tělo je jako stroj, který potřebuje pro pohyb palivo. Vykašlal jsem se na dietu a poslal do sebe chleba se škvarkovou pomazánkou a zapil colou. Nutně jsem potřeboval tuky, sůl a nějaký ten cukr.
Ve třetím kole jsem se cítil dobře. Už v tomto kole byl můj největší parťák svit z čelovky. Po doběhu jsem se zahřál vývarem a vyrazil do dalšího kola. Čas dle plánu, dokonce ještě více než hodinová rezerva. Do čtvrtého kola již začalo slušně foukat. Poslední výšvih k vysílači (kdo zná tzv. „kameny“ ví, že to je mordor) byl už hodně zavátý sněhem, trasa už dávno v tahu, tady šel každý závodník defacto svůj prvovýstup, sníh hluboký. Tady se ozvala hlava, k tomu navíc tělo, které nemělo z čeho brát energii a neustupující bolest nohy. Před koncem čtvrtého kole jsem byl bohužel rozhodnut, že už do dalšího nepoběžím. Ten koktejl, který jsem měl v hlavě tentokrát porazil mou vůli. Nakonec své rozhodnutí vnímám pozitivně. Chci si ten běh užít, a ne nastupovat do dalšího kola s odporem a tak těch 45 km beru s pokorou.
Každopádně z celého závodu plyne pro mě několik ponaučení do budoucna. V první řadě nepodcenit fyzickou přípravu. I když je před začátkem běžecké sezóny, je dobré si udělat několik posilujících cviků na nohy. Tohle nebyl závod, který se dá jen tak odběhnout, jak se říká z křesla. Možná proto ten můj problém s nohou. Určitě nepodcenit suplementy, a to jak před startem, tak hlavně v průběhu závodu. Tělo, jak vystaví stopku, tak čau a je konečná. Takže pro letošní rok jsem to nepodcenil a vyzkouším produkty od společnosti Penco. 😊 (Pozn,: Pro všechny stále platí kód JMB na 20% slevu.)
Ještě malá rada pro běžce, kteří by chtěli zkusit poprvé takto extrémní zimní závod a nemusí to být zrovna Ještěd, ale třeba taktéž legendární Lysá hora. Základ je mít nohy v suchu, takže ponožky nebo boty s GTX a pokud někdo neběží na vítězství, klidně bych doporučoval i rychlé kompletní převlečení celé horní části. Já to měl nastavené po každém sudém kole. Dobrým pomocníkem mohou být i běžecké hole. Záleží samozřejmě na každém zvlášť.
Sečteno podtrženo. WINTER RUNNIG WEEKEND byl jeden velký mejdan. Ještědu, byť ho mám za barákem, mám ještě co vracet. Ještě jsem s ním pro letošní rok neskončil.
