První měsíc společné Letní výzvy pro srdcaře je skoro za námi a já bych si dovolila ten měsíc shrnout. Taková výzva není nic světoborného. Stačí nápad, zapálit oheň touhy v ostatních a vyběhnout. Jenže výzva, kdy se lidé musí rozhodnout, že podpoří někoho jiného než sami sebe, je velkým krokem už sama o sobě. A tak není divu, že se dnes a denně divím, že se vás do výzvy přihlásilo tolik.
Začátek měsíce, kdy se výzva oficiálně spustila byl provázen menšími komplikacemi z mé strany. Několik z vás mělo problémy s přihlašováním a zapisováním kilometrů. Jsou mezi námi dokonce tací, kteří mají tak pevnou vůli a pevné odhodlání někomu pomoct, že tyhle problémy pro ně nebyly výmluvou, proč LVPS vzdát, ale naopak hledali způsob, jak se do výzvy připojit i přes dlouhou dobu, která k vyřešení problému byla třeba. Moc jim děkuji a velice si vážím tohoto přístupu, protože já osobně nevím, jestli bych tak dlouho vydržela. Díky vám!
Psala jsem už nespočetněkrát, že prvního v měsíci jsem nevyběhla už několik měsíců. Ale LVPS mě přinutila k tomu tohle prokletí konečně prolomit. A s tímhle vědomím jsem zavazovala tkaničky u bot vždy, když mě můj zadek táhl na gauč. V tuhle chvíli mám naběháno necelých 120km a pokud vše dobře dopadne, ještě posledního pár přidám. Místopřísežně ale slibuji, že příští měsíc to zase o něco vylepším. 😀
Co se týče vás ostatních běžců, jste neskuteční. Běháte jako by šlo o život vám samotným. Běháte v zimě, v teplu, za slunce i v dešti. Když nad tím přemýšlím, povedlo se něco, co se jen tak nevidí.
Nevím, jestli si pamatujete, že u vzniku tohoto blogu jsem byla nadšená z toho, že se na mých stránkách nesetkávám s takzvanými hatery. Toho jsem se také bála, když jsem výzvu zveřejňovala. A světe div se, stále nic. Stále se mi tyhle osoby vyhýbají a já jsem za to ráda, obzvlášť ve spojitosti s tímto skvělým projektem.
Zároveň celá výzva spojila lidi, kteří by se za normálních okolností jen tak nesešly. Většina lidí, které potkám a o výzvě jim vyprávím, bere tuhle akci s velkým nadšením. Přidávají se a říkají o ní ostatním. A i to pomohlo tomu, že dne 12.9.2015 se spolu s nadací Naše dítě, s OCRA CZ a se mnou budeme moct potkat na LadronkaFestu, kde slavnostně předáme šek s finální vybranou částkou. V rámci LadronkaFestu se budete moct těšit i na dětský překážkový závod.
A teď k tomu nejdůležitějšímu a to jsou zatím naběhané kilometry. Společně jsme v červenci naběhali přibližně 10.000 km, což je 1/4 délky rovníku. To už je slušné číslo!!! Proto tedy na všechny běžce apeluju, pojďme zkusit během srpna tu zemi oběhnout, co říkáte? 😀
Důležitá poznámka na závěr: do výzvy se můžete přidat i během měsíce srpna. Registrovat se můžete zde.
O autorce