Nepomáhalo pravidelné fyzio, vyšetření u ortopeda a ani následná léčba. Začínala jsem být zoufalá, protože každé malé zlepšení, kdy jsem už konečně viděla světlo na konci tunelo, bylo po zásluze potrestáno další a intenzivnější bolestí. Zkoušela jsem různé typy bot, se svým trenérem Tomášem Ondráčkem jsme řešila různé masáže a uvolňovací triky. Každý se mi snažil pomoct. Ale nic. Takže nakonec sešlo i z maratonu, který jsem si chtěla zaběhnout. S tím tréninkem, který loni byl, nemělo vlastně ani cenu na něco takového pomýšlet.
A někdy v té době se ke mně dostaly právě vložky OrthoMovement. Jedny sportovní, druhé do klasických bot na běžné nošení. A tak jsem je začala testovat.
Určitě tu nenapíšu, že s nima se všechno jako mávnutím kouzelného proutku změnilo a otočilo o 180°. Ale přišel s nima mnohem větší komfort. U běhu jsem měla, a pořád mám, měkčí dopad a mohla jsem nosit i boty, které vypadaly, že pro mě budou odepsané.
Zároveň na začátku září jsem se dostala ke sportovnímu lékaři MUDr. Vlastimilu Voráčkovi, který mě vyšetřil, diagnostikoval právě rozsáhlý zánět úponu plantární fascie (snad to píšu správně, případně se omlouvám přímo lékaři) a doporučil bolestivé masáže dlouhodobě přetěžovaného lýtka a samotné plosky nohy. Vlastně to byly ty masáže, které zmiňoval už můj trenér, ale já je prováděla mnohem jemněji. Také jsem dostala doporučení na jiné vložky, ale já jsem nakonec zůstala právě u již testovaných OrthoMovement.
Velkou zkouškou těchto vložek byla naše cesta do Vídně, kam jsme jeli za pěší turistikou a já si brala vycházkovou obuv, ze které mě dříve pata bolela, ale kterých jsem se jako správná ženská nechtěla vzdát. Jak asi tušíte, jediné, co jsem na botech změnila, byly vložky. A ono to fakt vyšlo a já poprvé po půl roce, nachodila mnoho kilometrů po Vídni bez bolesti. A tady asi byl začátek konce všech bolestí.
Nechci, a ani to tak není, že vložky OrthoMovement byly 100% řešením mého problému a vyléčily zánět, ale určitě byly tím, co mi pomohlo se nepřestat hýbat ani v těch nejbolestivějších chvílích. Celá léčba byla komplexní a opravdu trvala dlouho. Ono určitě dlouho trvalo i rozjetí zánětu. Ale jak to tak bývá, my běžci si dost často říkáme, že to přeběháme a běháme tak dlouho, dokud je bolest snesitelná.
Vložky nosím pořád a hlavně je střídám právě u typů bot, u kterých jsem měla pocit, že mi problémy způsobují nebo bolest zhoršují. Jsou to boty, které mně dobře seděly na noze, skvěle se mi v nich běhalo, ale dráždily mi patu. Kde ale na ně nedám dopustit jsou tenisky na běžné nošení. Hlavně u Conversek a podobných typů tyhle vložky dělají z tvrdého došlapu chůzi po obláčku. Právě ve streetové obuvi už bez nich vůbec nechodím.
Na závěr mám dvě věci. Vložky testuju už vážně dlouho (půl roku je snad dost, ne?) a pořád vypadají dobře. A dobře plní i svou funkci. Takže se nemusíte bát promrhaných peněz.
A druhou věcí je, že co se léčby zánětu plantární fascie týká, není to krátkodobá záležitost a člověk kolikrát musí oběhnout spoustu odborníku, než zjistí, co zabere jemu. Musí tedy zkoušet a nevzdávat to. Tady je tedy i krátké shrnutí toho, čím vším jsem prošla já:
- Fyzioterapie – K Lucce Machové z Rehaspiro chodím na fyzioterapii už léta a vy ji ode mě znáte. Nedám na ní dopustit. Právě ona byla tou, která mě doporučila na kliniku prof. Koláře přímo k MUDr. Voráčkovi. Díky diagnóze a doporučením jsme měli možnost se víc soustředit na práci s lýtkem a ploskou nohy.
- Rázová vlna – Tu jsem tedy podstoupila jen jednou. Na další jsem už nešla, protože jsem mezitím byla u MUDr. Voráčka a jeho rady mi pomohly.
- Elektroléčba – částečně zabrala, ale po návratu k plnému tréninku se vše zase vrátilo. Od skvělého ortopeda Jaroslava Ouředníka jsem měla předepsanou i laserovou léčbu, ale tu mě v nemocnici okamžitě zatrhli s tím, že by následovala až po jimi navržené elektroléčbě. A to i přes to, že laser je pacientem placená procedura. Díky, státní úřade… Tudíž nevím, jestli by zafungovala.
- Návštěva kliniky prof. Koláře – Jak jsem psala, vyšetření jsem absolvovala u MUDr. Voráčka. Ten si se mnou krásně popovídal, udělal vyšetření a zjistil, že mám velmi přetížená lýtka, které je třeba uvolnit a stažené prsty ze zkrácených svalů na plosce. Prostě jsem podle něj běhala po prstech a patě v takovém mostě. Přiznávám, že toto vyšetření nepatří k těm nejlevnějším, ale vzhledem k praxi pana doktora, jsem na to byla připravená a naprosto mu důvěřovala. Ale věděla jsem, že to je člověk, který se sportovci dělá na denní bázi a že mi může jen pomoct. A to se také stalo. Stačila jedna návštěva a pravidelné protahování a automasáže.
- Vložky OrthoMovement – Vím, že reklama vás moc nebaví, ale já si myslím, že si OrthoMovement tuhle reklamu zaslouží. Opravdu mi pomáhaly v těch nejbolestivějších dnech a do dneška jsou součástí mých denních aktivit.
Pokud byste měli jakékoliv dotazy k léčbě, nebo k jednotlivým krokům, klidně mi napište. Není to jednoduché a člověka tyhle dlouhodobé výpadky mrzí. Ale jako vždy vás donutí přemýšlet nad naším přístupem k tréninku a hlavně k celému tělu.