Je nás hodně, co chceme shodit, jak jsem nedávno zjistila u sebe na facebooku, když jsem se vás ptala, jestli by vás zajímalo, jak se s hubnutím teď peru já. Díky tomu vám budu nepravidelně psát, jak pokračuju, co mi doporučují odborníci a třeba se dostaneme i k tomu, jakou řešit stravu běžce a vytrvalostních sportovců.
Kde začít?
Po porodu jsem si cca 10 let držela pro mě naprosto ideální váhu 54 – 56 kg bez jakýchkoliv problémů a mohla jsem jíst, co jsem chtěla. Ale od 35 let to začalo jít pomalu nahoru. Metabolismus se zpomaloval a já naprosto vynechala silový trénink, který mě do té doby na mé váze držel. A tak se stalo, že jsem se dostala až na současných 62 kg při výšce 169 cm. Není to nic závratného, ale teď, když bojuju o každý rychlejší kilometr, je každé kilo přítěž. A tak jsem se od nového roku hecla a řekla si, že to zkusím dát dolů.
Naprosto jsem vynechala víno, o kterém jsem si říkala, že by mohlo být příčinou. Ono to totiž pak není jen víno, ale k němu si člověk otevře nachosky a šup, kalorie se jen hrnou. Jenže po prvním měsíci se váha nehnula ani o deko. A tak jsem začala řešit i radu u odborníků.
Mám kamarádku, která se výživou zabývá a její první odhad byl, že málo jím. To se sice poslouchá s radostí, ale představa jíst víc, u někoho, kdo se snaží shodit, se přijímá těžko. A tak jsem si začala zapisovat jídlo do kalorických tabulek. A ejhle! První poznatky fakt byly, že moje tréninky nejsem schopná zajíst normální stravou. Také mě z prvních výsledků jídla vycházely špatně cukry. Dle kalorických tabulek jich bylo fakt moc. Ale jak jsem dneska zjistila, zas až taková pravda to není.
Vzhledem k okolnostem jsem se nakonec přes mou fyzioterapeutku Lucku Machovou dostala k výživovému terapeutovi vrcholových sportovců Pavlu Provázkovi a dneska s ním měla první „rande“ a společně jsme nastavili první změny k mým cílům.
A co je mým cílem?
- Zhubnout: Chtěla bych se znovu dostat na původní váhu k 56 kg.
- Mít díky jídelníčku dostatek energie na běh.
- Vyřešit střevní potíže při rychlých trénincích.
Jak na tom jsem nyní?
Podle inBody jsem na tom opravdu dobře a dokonce o něco líp, než na posledním měření v srpnu na Běhej lesy. Tuk jde dolů, svaly nahoru.
Co s tím dál?
Co se týče hubnutí, je naprosto skvělé, že díky tomu, že pan Provázek dělá s opravdu dobrými sportovci, mi nic nevymlouval a naopak mě pochopil. Jen mi trošku nasadil brouka do hlavy, abych začala přemýšlet nad závodní a mimo závodní váhou. I tak jsem si ale stála za svým, že bych byla ráda za mimo závodní formu pod 60 kg.
S energií to je složitejší. Tady budeme trošku laborovat a zjišťovat. Někde jsem už zmiňovala, že jsem poslední týdny unavená. Už jsem dokonce byla opět i u svého praktického lékaře na krvi. Ale ta je dle výsledků v pořádku. Upřímně to vypadá, že mám málo sacharidů a kromě toho, že nejsem schopná vydanou energii dojíst, tak k tomu jím i málo sacharidů. Vynechávám pečivo, mám špatně nastavené regenerační potraviny a doplňky.
Tady jsem tedy dostala radu postavit větší objem stravy na sacharidech, hlavně na bramborech a batátech. Zároveň se nemusím bát po večerních trénincích si přikousnout obyčejný chleba nebo rohlík s Lučinou, kterou miluju, nebo máslem a kvalitní šunkou. Dostala jsem na vyzkoušení i rozpustné BCAA, které mám vyměnit za ionťáky, které mám nyní.
Jinak je moje strava fajn. Bílkovin mám dostatek a s mým výdejem i příjem sacharidů není nakonec vůbec špatný. Naopak jsem pochopila, že jich k vytrvalostní formě tréninku mám ještě málo. Z toho pramení ta moje únava a moje hlaďáky ve dny, kdy nemám tréninky.
Co je ale paradox, že i to málo sacharidů, které přijímám, ale bohužel nárazově, je z 99 % důvodem mých střevní problémů při rychlých trénincích. Takže i tohle budeme zkoušet řešit změnou doplňování energie.
A taky jsme řešili pohyb. Od začátku roku jsem zařadila mnohem víc aktivit, včetně většího objemu silového tréninku. Ten jsme taky zredukovali na 2x 30 minut s vysokými váhami, které by mi měly pomoci s výkonem. Doufám, že to napíšu správně a nesnížím tak správnost informací. Prostě díky max. silovému zatížení by se mi měla zvýšit i běžecká výkonnost. Nastavili jsme tedy tréninkové jednotky tak, aby odpovídali mým cílům a místo nízkých vah jsme si řekli, že budu zkoušet maximálky.
V tuhle chvíli tedy těch změn není tolik a uvidíme, jak se na mě podepíšou během následujících 3 týdnů, kdy mám zase přijít na kontrolu. Já osobně bych byla ráda, kdyby se hnula i ta váha, kterou teď beru jako bernou minci. Říkám si, že když jsem nemohla poslední týdny trénovat tak, jak jsem chtěla, mohla bych rychlost nahonit právě snížením váhy. Zároveň objektivně vím, že centimetry za ty dva měsíce šly dolů. Ale pojďme si upřímně říct, shozené centimetry mi u běhu zrovna nepomůžou.
Poslední, co bych chtěla napsat je to, že nechci shazovat nějakými drastickými dietami, na to jsem už moc pohodlná. Chci mít zdravé a pevné tělo, které mi bude sloužit co nejdéle.
Závěrem bych vás chtěla vybídnout, napište mi , jaké máte vy sami zkušenosti s hubnutím po 40 a co se osvědčilo vám.
