Spousta z vás mi píše, jak je to s jídlem a během. A jelikož to píšu do zpráv pořád dokola, rozhodla jsem se to napsat pro všechny. Než se ale tady začnu pouštět do jakéhokoliv rozboru jak jíst před během nebo po něm, znovu opakuji, že jsem běžec hobbík, fitness trenér s licencí. 😀 To, že se běhu věnuji pátým rokem tedy znamená pouze to, že spoustu věcí mám odzkoušených a některé samozřejmě načtené. Opravdu tedy neberte tento text jako 100% pravdu, ale radu od někoho, kdo se při běhu ještě nikdy nepozvracel.
Kde tedy začít. Určitě mé rady nejsou pro všechny stejné. Jako u všeho, řídím se i já tady pocitově, ale jsou některé věci, které asi udělá málokdo. Třeba dát si svíčkovou se 6ti by jen tak asi nikdo nerozběhal.
Ale tak vemme to od rána. Stále se řeší otázka nalačno nebo něco malého sníst? Bohužel i tady vám neřeknu jednoduchou odpověď. Tělo má po noci nedostatek cukrů, takže je vhodné je aspoň minimálně doplnit (příznivci paleo diety by tady se mnou nesouhlasili). Já osobně dříve běhala hodně nalačno. Už kvůli spalování, ale se zvyšujícími se objemy jsem zjistila, že to není úplně ideální. Po prvním 15 kilometrovém běhu nalačno mě chytla taková křeč, že jsem se nemohla ani vyčůrat. Takže tak půl hodiny před během si klidně dám mističku ovoce s lžičkou proteiňáku. Taky mám vyzkoušené, že i ovesné vločky s mlékem snesou mojí běžeckou zátěž, aniž bych je při každém kroku cítíla v krku. Ale nesmíte jich sníst mísu!
Mimochodem dnes jsem s jednou slečnou řešila používání proteiňáku. Takže já ho nepiji denně, ale mám ho opravdu jako záložní jídlo, pokud nestíhám vařit nebo si nestihnu zajít na oběd. Nebo si ho beru v případě, že v daný den mám extrémní zátěž, případně dvoufázový „trénink“.
Pokud se budeme bavit o běhu odpoledním, zde bych radila stejně jako u cvičení, nejíst před ním alespoň 2 hodiny. Ano, někdy to člověku přesně nevyjde, ale i s tím se dá občas přežít. Každopádně když víte, že máte naplánovaný běh, snažte se raději jíst mírně. Pokud plánujete běh delší tak spíš těstoviny nebo brambory – mají dostatek sacharidů, které při běhu budete potřebovat ve formě energie. A i tady si dejte lehčí variantu – to znamená, že raději vynechte různé smetanové omáčky.
Dalším problémem je jídlo při běhu. Já ho používám minimálně. Při svém loňském prvním půl maratonu jsem zásoby cukrů doplňovala pouze hroznovým cukrem, který jsem si brala na každém 5 kilometru a nechala ho pomalu rozpustit. Dneska si ho s sebou beru taky a někde kolem půlky dávám jeden energy gel. Jinak co se týče jídla jako jsou banány, tak to jde mimo mě. Za prvé neumím běžet, kousat a dýchat. Tudíž se zadýchávám a ztrácím tempo. A za druhé mám opravdu strach, že ten banán neudržím. Jediné, co dodržuji, tak na každé občerstvovací stanici si dám aspoň trochu vody nebo iontového nápoje. Ale opět žádné půllitry. Prostě na osvěžení. Každopádně konzumace cukrů zvyšuje výkon a samozřejmě i oddaluje únavu.
Bezprostředně po běhu je dobré vyčerpané cukry zase tělu vrátit. Já to řeším banánem anebo sušeným ovocem a hodinu po běhu si dám celé jídlo. To znamená, že sním na co přijdu 🙂 Ne, dělám si legraci – bílkoviny (maso, cottage, ryby, atp., nějakou přílohu (přílohy se nemusí vynechávat!) a vitamíny ve formě salátu!
Jedna rada na závěr! Pokud jste se rozhodli běžet jakkoliv dlouhý závod v jakoukoliv denní dobu, je vhodné všechny jídelní pokusy absolvovat předem, tedy v rámci tréninků. Do pokusů s jídly zahrnuji i pokusy s různými gely!!! Ono totiž běžet se zatnutým svěračem jde dost ztěžka a to i v tempu plazící se babičky!
