Když jsem letos v lednu zadávala do Runkeeperu své plány uběhnout za rok 2014 1200 km, netušila, kam všude se v rámci závodění podívám. Neměla jsem vůbec žádnou představu o tom, co mě čeká a že mě toho nakonec čekalo docela dost. Za to příští rok je plán minimálně na první půl rok jasný.
Sezónu začnu pro mně zatím neznámým Zimním během na Blaník, hned na úvod si tedy střihnu půlku. Tajně jsem doufala, že se poběží ve sněhu, ale jak to tak vypadá, sněhu si užiju až o týden později na historicky prvním zimním Spartan Race na Slovensku v Jasné. Snad ho nebude o to víc.
V únoru a březnu si od závodění ke spokojenosti mé rodiny trochu odpočinu. (aspoň tedy zatím v diáři nemám žádný blokovaný termín. ale ono se určitě něco najde. Věřím, že se najde zase nějaký dobrák, který mě k něčemu vyzve a za co mě doma hezky pochválí). Ale za to se vúnoru na závody poprvé v životě podívám z té druhé strany. Jestli vše dobře dopadne, měli bychom spolu s kamarádem uspořádat v únoru miniaturní NEOFICIÁLNÍ závod pro Spartan Kids a jejich kamarády.
A pak už to začíná:
11.4.2015 – vlastní závod 360° Challenge – spolu si zaběháme a v rámci jednotlivých kol si dáme ještě pár zábavných cviků na přilepšenou. 26.11.2015 bude další ze skvělých rodinných závodů Krušovický soudek. Jestli hledáte komorní běh se super atmosférou, který se neběží po silnici, zkuste ho. Já jsem si tam loni zkoušela formu na svůj první půl maraton.
V květnu se chystám na mnou pravidelně omýlaný a hlavně milovaný Vltava Run. Loni jsem si ho vyzkoušela ve 12ti členém týmu, letos ho běžím vyzkoušet v 6ti. Jestli to přežiju, budu se na vás těšit v červnu na Mattoni 1/2 Maratonu v Olomouci. Tenhle závod pro mně bude asi jeden z nejdůležitějších. Chtěla bych totiž zlepšit svůj loňský čas na půlce. Už teď vám můžu slíbit, že květnová výzva bude směřovat k tréninku na tenhle kousek. Strašně se těším, protože mi pár z vás psalo, že tenhle závod má fakt koule.
O dalším závodu jsem až do dnešního dne nevěděla. Bude se konat přesně týden po Olomouci – je to běh Sněžka/Praha. Já ho tedy prý potvrdila již někdy dřív, ale moc si to nepamatuju. I když je pravdou, že když tady o tom tak píšu, začínám si matně tu konverzaci vybavovat. 😀 Tehdy jsem se kasala, že je škoda, že se neběží v opačném směru. Ach, ty pracovní večery!!! 😀
Když se na to tak podívám, příští rok bude ve znamení rodinného „nadšení, štěstí a pohody„. A to jsem se ještě nerozhodla, které další závody v rámci Spartan Race poběžím, abych získala trifektu. A samozřejmě nesmím zapomenout, že příští rok mně čeká můj první maraton. Zatím si jej maluju v diáři na září.
A jak to máte v příštím roce vy? Chystáte se někdo třeba na svůj první závod a jaký to bude?
