Přišel mi dotaz, jestli bych nemohla napsat shrnutí ohledně, jaké to je mít sepsaný trénink od trenérů nebo běhat podle volně dostupných tréninkových plánů na internetu. Dotaz směřoval hlavně na to, jestli má smysl si trenéra, i jako hobbík, najímat. A tak jsem to raději sepsala hned, než nikdy. Rovnou říkám, že to co napíšu, jsou pouze mé osobní zkušenosti a názory a jestli něco vyhovuje mně, tak to nemusí vyhovovat všem. Někomu vyhovuje dril a pevná ruka, někdo za tu ruku potřebuje naopak chytit a dovést do cíle. Ale možná v tomhle vám mé shrnutí pomůže pochopit, jaký jste typ a která z variant je pro vás ideální.

Myslím, že každého zapáleného běžce čas od času napadne, že by se chtěl posunout, ale vlastně pořádně netuší jak. Facebook a různé skupiny se hemží obecnými radami, ale ruku na srdce, kdo z těchto lidí nakonec ví, jak si trénink adekvátně sestavit a jak ho vyhodnocovat? A tak většinou první kroky vedou k tomu, že si na internetu dotyčný najde jakýkoliv volně dostupný plán. Absolutně tuto variantu neodsuzuji, ale z mého pohledu má spoustu nevýhod. A to se nebavím pouze o tom, že každý člověk je individualita a podle toho by se k tréninku mělo přistupovat.

Pokud člověk není vyloženě ten tip, co se umí kousnout a jít si za svým hlava nehlava, může se brzy stát, že ho takový plán přestane bavit. Buď proto, že je na něj moc obtížný, obsahuje spoustu tréninkových jednotek, které zaměstnaný člověk nemá šanci zvládnout anebo může dojít k opačnému problému a tím je až moc malá zátěž. Nemluví o tom, že některé mikro cykly běžeckého tréninku lehké tréninkové jednotky obsahují, což má své opodstatnění, ale o tom, že lehká zátěž nebo neustále stejné tréninky vám nic nepřinesou. Prostě na to, aby se člověk posunul, to chce jiný přistup.

Dalším velmi oblíbeným tréninkovým rádcem jsou tréninkové plány dle Garminu. (Omlouvám se majitelům dalších typů hodinek, ale s těmi moc zkušeností nemám. Sice jsem několikrát testovala hodinky Suunto a i jsem byla vlastníkem hodinek Polar, ale nikdy jsem nezjišťovala, jestli tuto variantu mají.)

Tréninkový plán podle Garminu jsem zkoušela jednou. Myslím, že to tehdy byl můj úplně první trénink na maraton, který jsem podle tohoto plánu nedokončila. Ne, že by byl trénink tak špatný, ale mezitím se změnily mé cíle. Tehdy jsem z tréninku byla nadšená: byl pestrý a pamatuji si, jak jsem den před Vánoci vytáhla kolo, abych si mohla odškrtnout další trénink. Jak jste tedy jistě pochopili, tréninky v Garminu obsahovali i doplňkové aktivity.

Od té doby uteklo spoustu vody a i tréninky Garminu se trošku změnily. Vím, že nyní se hodně přizpůsobují vaší aktuální kondici a berou větší ohled na celkové zatížení. Za mě je to skvělá varianta, jak si vyzkoušet, co takový tréninkový plán je a jestli vůbec máte vůli se jím řídit. Ale i tady vidím nevýhodu v tom, že musíte být člověk pilný a sebemotivující, abyste všechny tréninky dlouhodobě odběhali. Další nevýhoda z mého pohledu je, že i když odběháte všechno předepsané, tak vůbec nemusíte vědět proč. A právě i přes to, že tréninky Garminu nejsou zas až tak špatné, stále se, pokud to se zlepšením v jakémkoliv věku, přikláním k variantě najít si osobního trenéra, který vám bude vyhovovat a který vám dokáže vše dobře vysvětlit. Třeba i tak, že si jednou budete schopni sestavit trénink sami, dle aktuálních potřeb a výkonu.

Jestli tedy mohu, zkusím vám napsat pár svých postřehů, podle čeho si trenéra vybrat. A znovu tady upozorňuji, že tohle nejsou rady profesionálního sportovce, ale hlavně ženy/matky blížící se 40, která pořád nějaké ambice má a miluje ten pocit po dobře odvedeném tréninku.

  1. Ujasněte si svou motivaci. Nenapíšu nic světoborného, ale začátku má vůli každý, která postupem času slábne a vy musíte vědět, proč jste se rozhodli touto cestou jít, abyste neskončili třeba těsně před cílem. Všechny tréninky nejdou dobře, někdy přijdete unavení z práce, pohádáte se s partnerem a nemáte chuť prostě vyběhnout. Tohle všechno jsou vnější faktory, které sice možná dopředu víte, ale 100% na ně připraveni nejste. Vůli a motivaci také potřebujete proto, že v téhle době vlastně ani dobře nevíte, na co trénujete. Závody nejsou a vy si nemůžete být jistí, že ten váš vysněný nakonec bude. Ještě tedy, než začnete hledat toho správného trenéra, zamyslete nad tím PROČ!!!
  2. Začněte se rozhlížet. Začněte hledat a ptát se mezi svými známými, kteří jsou vám blízcí (povahově i sportovně) a kteří jsou i vám podobní. Ptejte se kamarádů a kamarádek, kteří trénují a jejich výsledky vám imponují, kdo je trénuje, jak trénink probíhá a jak s člověkem trenér komunikuje. Nebo třeba i na to, jak moc individuální tyhle tréninky jsou. Ono totiž, jestli trenér sedne člověku, který je vám v mnoha ohledech podobný, je velká pravděpodobnost, že sedne i vám.
  3. Přísnej nebo hodnej? Když už budete vybírat trenéra, zamyslete se, jaká jste povaha vy sami. Jestli potřebujete toho hodného strýčka, který má vždy pochopení pro vaší rodinou situaci, vaší fázi cyklu a nebo vás i “pohladí”, když vám trénink nepůjde. Nebo jestli nad sebou potřebujete trochu toho biče. Mně např. vyhovuje varianta druhá řízlá s lidským přístupem. Potřebuju nad sebou cítit autoritu, která mi nedovolí jen tak vynechat trénink, aniž by cokoliv řekl. O tomhle jsem se přesvědčila loni na tréninku s Petrem Soukupem, který mi tehdy u intervalů řekl, že buď to tempo nedám a vzdám, anebo se kousnu a zaběhnu to. Ale ať počítám s tím, že když to vzdám v tréninku, budu to tak dělat i při závodech. A to je od té doby moje mantra. Proto vám dost často píšu, že lepší je nějaký trénink, než žádný!
  4. Trenér musí být i psycholog a měl by vám i věci vysvětlit. Věřit svému trenérovi je zásadní věc. Pokud trenérovi nevěříte, raději hledejte dál. Ale i s tou vírou to mějte oči otevřené. Víra je hezká, ale pokud slepě následujete tréninkové jednotky, aniž byste věděli proč, nebo jdete do bolesti a trenér o tom neví, je to špatně. Buďte s trenérem v úzkém kontaktu, vždyť ho za to platíte. Ptejte se a nechte si věci vysvětlovat. Ono to posune nejen vás, ale i trenér bude vědět, že ho posloucháte a že rozumíte smyslu vašeho společného trénování. A pak to může celé krásně fungovat.
  5. Trenér není zpovědnice, ale určitě přijdou chvíle, kdy budete muset vysvětlit, proč vám trénink nesedí a nebo, že se děje něco, co váš trénink může ovlivnit. Trenér by měl být schopný tohle pochopit. A to i v případě, že nejste běžecká hvězda, ale běžný smrtelník, který má práci, rodinu a i další koníčky. Nicméně pokud jste si dali cíl, je dobré se tréninkového plánu alespoň na 90% držet. Dobrý trenér ví, proč to dělá a dokáže s tréninky hýbat v případě neočekávaných situací.
  6. Feedback. Tohle je u tréninku nesmírně důležité. Trénink bez zpětné vazby, je jako mobilní telefon bez kreditu. Zpětná vazba nemusí být pokaždé, ale je důležité vědět, že pravidelně přijde.
  7. Až budete vybírat trenéra, zjistěte si, jak často tréninky píše. Znám trenéry, kteří píší tréninky týdně, ale i ty, kteří sepíšou svěřencům tréninky na celý měsíc. Ani jedna varianta nemusí být špatně, každá má něco do sebe. Mně vyhovují týdenní tréninkové plány. Jak už jsem někde psala, svůj týden si plánuju vždy v neděli večer a tak si tam zařadím i tréninky. Ale jsou běžci, kteří naopak vyfasují trénink na měsíc a naopak vše plánují podle něj. Dopředu jasně vědí, co je čeká a mohou si rozplánovat i jiné aktivity. Takže i tady hledejte to, co vám vyhovuje vám.
  8. Než někoho oslovíte, rozmyslete si, jestli jste schopni dlouhodobě plán plnit. První výsledky sice mohou přijít rychle, ale věřte, že ty vysněné pokroky nepřijdou za měsíc nebo za dva. Je to dlouhodobá práce a vy musíte zatnout zuby a jít běhat ve větru, zimě, ale i v horkých dnech. Trénink si prostě nevybírá. A pak to není zbytečné snažení jen vaše, ale i vašeho trenéra.
  9. A jak to tak bývá, jednou z položek, která bývá překážkou si trenéra najmout, je jeho cena. Dneska najdete spoustu lidí, kteří vám nabídnou tréninky zdarma, ale jsou i tací, kteří si za měsíční plán řeknou několik tisíc. Znám výborné trenéry z obou pólů, a tak je opravdu na vás, abyste si našli toho, který bude vyhovovat vám. Bát se toho nemusíte.

Tak snad jsem dotaz zodpověděla zodpovědně, a kdyby vás k tomuto tématu zajímalo cokoliv jiného, nebo jsem na něco zapomněla, klidně mi své dotazy napište. Případně můžete napsat dotaz i na jiné téma, které by tu na blogu nemělo chybět.

Závěrem bych snad jen napsala, že za mě si najít trenéra určitě stojí za to. Jsou to cenné zkušenosti a dobrý trenér vás dokáže opravdu posunout v jakémkoliv věku nebo formě. Jen si najděte toho, který vyhovuje vám a vašim běžeckým schopnostem.

!TIP: A jestli máte chuť si něco o tréninku načíst, s naprosto čistým svědomím mohu doporučit Tréninkovou bibli triatlonisty. A vůbec se nebojte toho názvu.


Foto: Romana Marie Jokelová

 

 

 


Sdílet na Facebooku

Dej o tomhle článku vědět i svým přátelům na Facebooku.