Problém s pitím

Na facebooku jsem začala debatu na téma, jak pijete, když běháte. Jestli si s sebou berete pití do láhve nebo to prostě neřešíte. Proč mě to napadlo? Na instagramu sleduju spoustu holek, i těch českých, jak se fotí před vyběhnutím a většina drží láhev v ruce. No, podle vašich reakcí, že s pitím moc nevybíháte, je to asi jen módní doplněk při focení, který budu muset samozřejmě taky zkusit 😀 Nejsem přeci tak stará, abych nemohla zkusit kdejaký módní výstřelek! 😉

Kdy tedy ale při běhu piju?

• Na závodech – Ať už se jedná o Spartan Race Sprint (ten nejkratší tip závodu) nebo třeba o We Run Prague, tak vždy běžím rychleji než v tréninku a dát si hlt vody mi vždycky přijde vhod, i při takto krátkých bězích. Neříkám, že se zastavuji u každé občerstvovačky, ale u většiny ano.
• U delších tratí – Delší tratě neměřím na kilometry, ale na čas. Mám už vyzkoušeno, že u běhu, který mi trvá dýl než hodinu třicet, začínám pociťovat opravdovou žízeň. U závodů je to ok, většinou občerstvovací stanice stačí. Ale když běžím sama, pořídila jsem si kvůli tomu krásnej černorůžovej pás na dvě malé lahvičky. Pás na jednu velkou láhev mi přišel na nic ze dvou důvodů: za prvé mi přijde, že velká láhev musí sama o sobě být těžká a překážet, a za druhé jsem se bála, aby mi nepřevažovala na jednu stranu. No, tak mám ten krásnej pás, kterej ale taky není zrovna ideální. Musím ho utáhnout dost vysoko nad pasem, aby mi neskákal. Skákající pás mně totiž pěkně rozčiluje a v neskákajícím utaženém pásu si připadám jak v teplákách vytažených pod prsa. Účel sice plní, ale na příští rok to vidím na nějaký vychytanější. Kdo by měl nějaký fajn tip,budu za něj ráda.