Je to neuvěřitelný, ale dnes je to právě rok, kdy jsem vymyslela tenhle blok o běhání. Je to rok, co společně zdoláváme kilometry a kdy se motivujeme navzájem. Nejdřív jsem neměla v úmyslu tohle vůbec psát, ale myslím, že lidi, kteří mi v tomhle pomohli si určitě zaslouží, abych jim touto cestou poděkovala.
Ale vemme to pěkně od začátku. Když jsem vloni vymyslela svoji úplně první výzvu, nedovedla jsem si představit, že za rok tady budu něco rekapitulovat. To, co jsem původně vzala jako hec, je dnes mým koníčkem, leč mi zabírá spoustu času. Ale nelituju.
Prvním takovým krásným impulsem, který mě tak trochu povzbudil, že to má smysl, a že by se lidem blog mohl líbit, byl časopis Running Girl, který mě oslovil a udělali jsme společně takový malý rozhovor. Jejich článek přivedl na blog první větší množství lidí, a proto mi mrzí, že dnes vychází jen v e-podobě.
Další velkou podporu jsem dostala od společnosti RunCzech, kdy mediálně podpořili jednu z prvních výzev. Myslím, že to byla výzva muži vs. ženy. (Napadá mě, že bychom to mohli opět zopakovat, co vy na to?) Tehdy jsme s Josefem Mezníkem měli strach, aby jednoduchá tabulka Google Documents, přes které jsme kilometry dříve zapisovaly, nápor unesla. I to se ale právě díky Pepovi zadařilo a já jsem tím začala s RC svou spolupráci, která trvá dodnes.
A pak to šlo tak nějak samospádem. Mně všechno kolem začalo bavit víc a víc, a Vaše emaily a zprávy mi dělaly takovou radost, že nešlo přestat a zatím ani nejde. Trénování Spartan Kids Kladno, organizace 360°Challenge, založení OCRA CZ a v neposlední řadě spolupráce s nadací Naše dítě na Letní výzvě pro srdcaře. Bylo toho prostě hodně, něco vyšlo líp, něco hůř. Ničeho však nelituji, všechno mi něco přineslo, než aby vzalo. Do toho v posledních měsících přišly trénink s Kubou a příprava na MS ve Spartan Race. I tak je ale před mnou ještě dost práce, protože lidí, kteří začínají běhat je stále dost a já mám spoustu nápadů a impulsů.
Takže máme rok za sebou a sluší se to oslavit a možná si nadělit i dárek. Já jsem si jeden nadělila a to novýma promo fotkama od mé již dvorní fotografky Romči. Chci jí tedy poděkovat za všechen čas, který se mnou musí v rámci focení protrpět (ne, nejsem modelka a tvářit se vážně na povel neumím) a zároveň bych chtěla poděkovat společnosti Kilpi, která mi na tohle poslední focení zapůjčila hromadu krásně barevných oblečků!
PŘEJI SOBĚ, WEBU, ALE SAMOZŘEJMĚ I VÁM VŠEM DO DALŠÍHO ROKU SPOUSTU ŠŤASTNĚ NABĚHANÝCH KILOMETRŮ!
Cover photo by Romana Marie Jokelová
