Run Tour v Plzni? Další skvělý den s rodinou, přáteli a Instagramem!Na plzeňskou RunTour jsem se těšila už dlouho. Z domova to máme relativně kousek, hodně přátel slibovalo skvělou atmosféru a počastí tomu nakonec dodalo jen onu pověstnou třešničku na dortě.
Viky jsou dopředu upozornila, že nebudu tolerovat žádné její pubertální výlevy, Marca jsem raději na nic neupozorňovala, protože by to stejně ničemu nepomohlo a sama sebe jsem se snažila naladit co nejlíp to šlo, protože uplynulý pracovní týden mi dal co proto. 😀
Viky nakonec neběžela. Stále bojuje s nataženým svalem a vzhledem k tomu, že v úterý a v pátek mají atletické závody, na které chce být fit, jestli se to v jejím věku dá říct, tak jsem jí raději nechala v klidu. Takže naším želízkem v ohni byl Marco. Ten si tentokrát dal osobáček na 5km v čase 24:01 a já jsem na něj strašně pyšná. Zároveň se ale děsím dne, kdy mi natrhne prdel zadek a že už to tak dlouho nebude trvat. 😀
Já sama jsem nakonec běžela jako RunTourovský zpravodaj a natáčela celé jejich Insta-stories. Kdo neviděl, koukněte níže. Bylo to boží a možná díky mně brzy přibudou na trati běžecké cheerleaders. Cestou jsem totiž zjistila, jak dobře na mě lidi reagují, když je povzbuzuji a dělám jim doprovod. Bylo neuvěřitelně krásný potkat lidi, které bych ve svém závodním tempu ani nepotkala. Měla jsem možnost povzbudit tolik známých i neznámých a to bylo to, co tuhle plzeňskou Run Tour odlišilo od těch ostatních a proč si ji budu pamatovat hodně dlouho.
Viděla jsem a povzbudila několik lidí, kteří třeba chtěli do cíle jen dojít a já jim to nedovolila a myslím, že oni za to ve finále byli vděční. Byla jsem tam s Káťou, která vyhrála „Předsevzetí“ od Novy a já vám ji v minulém reportu z Run Tour představovala jako svojí svěřenkyni, a kterou na 8 km chytla krize a já ji od 8km údajně táhla k jejímu osobáku na 10km, kdy se dostala poprvé pod 1 hodinu. Dostala jsem cestou pivo od neznámého běžce, který se vlastně cestou stal skoro známým.
Jestli bych tedy měla napsat, co pro mě tahle RunTour byla, tak to byl emocionální gejzír!!!
PS: Tahle trať byla tak rovná a první kolo se mi běželo tak dobře, že nebýt mého slibu natáčet ty Insta-stories, tak jsem dneska měla osobáček v Garminech. To mi věřte.
Klasická scénka – sranda, sranda – pláč. 🙂
Marco před závode trošku zahřívá a promasírovává svaly. Asi si příště vezmu příklad! Zaběhnout bez tréninku pětku za 24:01 je trošku k naštvání, ne? Ne, gratuluju a jsem opravdu pyšná!
Cože? Jakože ninja? No, i to jsme my!
To víte, že jí to s náma baví! 😀
Kačenka ke mě chodí na trénink. A tak jsem na ní hrdá skoré jako na svojí Viky <3
Káťa Janová – s Káťou to letos ještě roztočíme… Každopádně další závod, kde překonala sebe sama! Gratuluju!
No, jo. Vítek Pavlišta. To je jiná kategorie…
A po běhu doplnit energii k Indům. A koho jsme tam zase nepotkali? Stejně jako v Brně partu pacerů. Akorát tentokrát jsme pronásledovali my je!
Takhle mě viděla spousta lidí. Jsem ten telefon v sobotu měla k té ruce přivařený, ale o to to bylo krásnější. Byli jste totiž skvělí, jak se můžete podívat pod touhle fotkou v Insta-stories.