Blíží se můj srdcový závod Vltava Run, a i když letošní situace hodila do organizace závodu velké vidle, já už se na něj moc těším. A myslím, že i vy všichni, kteří jej poběžíte, se můžete začít těšit také.
Jak možná víte, v úterý vyběhl ze Zadova první závodník – Přemek Vida. Tenhle skvělý běžec se tak trochu díky mému zapříčinění loni rozhodl, že tenhle závod poběží celý sám. Za poslední týdny jsme spolu několikrát mluvili a probírali tuhle jeho osobní výzvu. Bavili jsme se o našich vzpomínkách, které máme s Vltava Runem spojené. A ať je to jak chceme, vesměs jsou ty historky pozitivní.
Mluvili jsme i o tom, jak se přesunutý závod podepsal na mé práci. Ale jak jsme tak vzpomínali, znovu jsem si uvědomila, co pro mě Vltava Run znamená. Přesně jsem viděla první ročník, na který jsme se vydali s neuvěřitelnou partou běžců. Nepřipravení, ale napjatí a plní očekávání. Kufry narvané gely, BCCAčky a dalšími dnes bych řekla zbytečnostmi. Boty jsem měla opravdu dvoje, i tak ale nestačily, jak ten rok lilo. Do dnes vlastně ani nevím, kde naše kapitánka k tomuhle závodu přišla. Ale jsem jí nesmírně vděčná, že mě do toho zatáhla.
A další ročníky: druhý ročník jsme běželi v 6, další jsem běžela v závodním týmu a všechno tohle jsou vzpomínky, které mi nikdo nevezme a který dělají Vltava Run týmovým závodem opravdu pro všechny.
Je jasné, že dnešní situace není pro nikoho příjemná, ale kamarádi a celý ten týmový duch tam zůstavají. Hrozně bych si přála, abyste si užili i tento ročník a hlavně abyste do Zadova s tímhle pocitem už přijeli. Abyste vystartovali s tím, že jdete bojovat za tým a že stejně jako jste překonávali obavy z prvního ročníku, tak jste překonali i obavy ze všech opatření.
Bude to jiné, ale tu atmosféru vám nikdo nevezme a nebo si ji zase uděláme. Troufnu si říct, že Vltava Run je srdcem všech štafetových závodů, a tak do toho to srdce musíme dát i letos. Všichni – my organizátoři, ale i vy závodníci. Budeme v tom všichni společně.
Kdybyste věděli, co pro vás tady všichni kují a jak strašně bojují za to, aby pro vás byl závod co nejvíc komfortní, asi byste nevěřili. Zrovna předevčírem jsem se strašně dojala a s napětím sledovala, co se tady v zákulisí strhlo po tom, co Slovensko přišlo s návrhem, že nás dá na červený seznam.
Prosím, pojďme i letos z Vltava Runu udělat závod, na který se nezapomíná. Nechte doma všechny starosti a raději obejměte své přátele, kteří s vámi do toho letos jdou. Protože stejně jako jsme si v roce 2014 nedokázali představit, že na ten první ročník budeme melancholicky vzpomínat a budeme pyšní, že jsme byli u zrodu něčeho tak velkého, tak stejně můžeme za pár vzpomínat i na tenhle „kovidový“ ročník.
A i když je tohle můj blog, snad můžu napsat, že se na vás v pátek na Zadově spolu s ostatními moc těším!
Jeho cestu můžete sledovat na našem Instagramovém profilu Vltava Run nebo přímo u něj.
