Nejsem typ, co by o dovolené lezl po skalách nebo jezdil z výletu na výlet. Ráda se podívám po okolí, ale není nad to s sebou plácnout na lehátko a přečíst si dobrou knížku. Samozřejmě vše proložené ranním běháním nebo odpoledním beach volejbalem a nějakým řáděním s Viky. Jenže letos se to nějak celé zvrtlo, a my za celou dobu vyběhli pouze 2x! Co se stalo? Nevím, jak to máte vy, ale já když jedu na dovolenou, musím se postarat, aby všechno klapalo a já nemusel pracovat víc než 2x denně zkontrolovat email. Jenže to znamená 14 dní před odjezdem makat 3x víc než normálně, jestli se to dá, a všechny na to upozornit. Ale znáte to: nejvíc telefonů s urgentními věcmi bylo 2 hodiny před odjezdem. Padala jsem na hubu pusu a těšila se na okamžik, až zaklapnu kufr, dám si skleničku na vypnutí a sednu na místo spolujezdce.
Když jsme po 17 hodinách (místo obvyklých 11) dorazili do Rimini, kde mají byt rodiče mého muže, bylo to vysvobození. Rychle se najíst a vletět s Viky na pláž. Byli jsme unavení, ale v teple na sluníčku. Ostatně to je hlavní důvod, proč jsme nakonec vytáhli kecky jenom 2x. Teplo, únava a konečně možnost trávit čas všichni společně, nám bránilo vyběhnout víckrát. Já po totálním pracovním nasazení posledních dnů jsem vzala knížku do rukou a během dvou stránek propadala do hlubokého spánku.
Teplo bylo takové, že na ranní běh bych musela vstávat kolem 6. hodiny a na to jsem tentokrát neměla vůli. Prostě byla jsem na dovolené a měla jsem potřebu si opravdu odpočinout. A tak jsme prostě jedli, pili a užívali si volna. Díky tomu jsem přijela domů naprosto odpočatá a s chutí do dalších kilometrů. A nebudu kecat, když napíšu, že i s kilíčkem navíc. 😀 Stane se. Ale díky tomu, že jsem měla tolik volného času, se můžete těšit na další články. Hned v pondělí vyjde „6 zlatých pravidel běhání na sluníčku“.
Přeji vám všem krásné prázdniny a nezapomeňte, že Letní výzva pro srdcaře je teprve na začátku a kdo má chuť, může se stále připojit.
